Za prvé se chci omluvit neznámému spolubojovníkovi, kterému jsem v sobotu dopoledne u kóty poslal do zad dávku když vybíhal na nepřátelský bunkr... Byl jsem na vršku kóty a pytloval vleže, když jsem uslyšel že běží, tak jsem se zvedl a bylo to, rychlejší prst než hlava. To mě bude mrzet dlouho. Takže ještě jednou sorry. Ke hře asi tolik: Za stranu spojenců si myslím, že jsme si noc a dopoledne užili parádně, útok střídal útok, aktivita nepolevovala. Ve záři halogenů a dýmu z dýmovnic kolem vás padají spolubojovníci, sviští střely a vybuchují granáty a vy klopýtáte dál vstříc své smrti :-) No to byla taková literární vsuvka. Bylo to výborné. Odpoledne už prostě nebyla motivace, síly na jeden či dva větší útoky by se jistě našly, to mě trošku mrzí, že jsme se nepokusili místo pečení se na poledním slunci soustředit všechny a pořádně udeřit na jedno místo a skoncovat to. Strana Osy se projevovala zejména svou vynikající pasivitou. Nedělali vůbec nic. Tedy z našeho pohledu. K aktivitě je přinutila až ztráta části jejich opevnění a i tohle rychle skončilo. Odpolední vyjednanou remízu jsem přijal asi jen proto, že jsem MPCC vmezeřil mezi páteční denní a sobotní noční a měl jsem toho prostě dost a potřeboval jet do práce. Aktivita směrem ku nepříteli byla 90:10 v rukou spojenců. Remízou bych to určitě nenazval. To by byla rána pro lidi, kteří se celou noc a dopoledne dřeli bez spánku, útočili znovu a znovu i když už sotva pletli nohama.
Jinak díky pořadatelům, spolubojovníků i protihráčům za hezký víkend :)