Tak my taky děkujeme Barnesovi a Točně za dobrou akci, zatím fyzicky nejnáročnější pokračování Kóty P. Terén opravdu náročnej, to co jsem doma vytáhl z kanad se nedá nazvat nohama :) V kopcích mě neustále zdržovali plíce, které se plahočili deset metrů za mnou :) Nejlepší byla ta "náhradní" noční akce - paranoia v temném lese, přestřelky na dva metry a drobnější obavy jestli to člověk náhodou nepustil do vlastního... Dobrej trénink na WZ. Jediná vada na kráse byl terén brutálně zamořenej klíšťatama, já jsem jich doma našel jen osum (zatím), pointman Oman jich měl pět až deset každou hodinu... Ale to není samozřejmě výtka směrem k Barnesovi ale k přírodě a výrobcům repelentů, protože ten těm děvkám vysloveně chutnal :) Nízká účast a přihlašování na akce na který potom bez omluvy nedojedu, je problém, lokální akce pak ani nedostanou šanci stát se "zavedenou akcí s tradicí". Sereme si tak do vlastního HC MPB hnízda, na každou lepší akci pak potáhneme přes půl nebo celou ČR. Proč jezdit do Bohuslavic u Zlína když si můžu zajet na Slovensko :) Ale Kóta P už má našlápnuto stát se tou zavedenou akcí s tradicí. |